Tlumočení znakového jazyka v oblasti vzdělávání - otázky a odpovědi

18.6 2015
Na těchto stránkách pravidelně uveřejňujeme informace, které se týkají specifik tlumočení znakového jazyka. Věříme, že tyto informace mohou být užitečné pro naše kolegy tlumočníky pro neslyšící, ale zároveň zajímavé pro naše kolegy ze širšího tlumočnického okruhu. V dnešním příspěvku se pokusíme odpovědět na patnáct nejběžnějších otázek, týkajících se tlumočení v oblasti vzdělávání. Pokud by vás, jako čtenáře, napadly další dotazy, neváhejte nás kontaktovat, rádi vám odpovíme.

1. Měl by tlumočník přizpůsobit své tlumočení ve školním prostředí mentální a sociální úrovni žákům a studentům, i když tak učitel (vědomě nebo i nevědomě) nečiní?

Základním úkolem tlumočníka je tlumočit tak, aby si účastníci komunikace, tj. studenti, žáci, učitelé a další ve školním prostředí rozuměli. Tlumočník je nahlížen jako odborník na jazyk a kulturu slyšících a neslyšících členů komunikace. Jeho povinností je využít operativně všech prostředků k tomu, aby byly naplněny záměry komunikace a komunikace plynula co možná nejplynuleji, tedy i maximálně přizpůsobit své tlumočení všem zúčastněným.

2. Jak překládat písemně zadané práce tak, aby převod do českého znakového jazyka nenapovídal o jevu, na který se učitel v testu ptá? Měl by třeba termíny zásadně hláskovat?

Převoz z lineárního jazyka do jazyka vizuálního naráží v praxi na mnoho problémů. Důvodem potíží je odlišná povaha jazyků, které se v komunikaci setkávají. Český znakový jazyk dokáže velmi explicitně a popisně předat informaci navíc tak, že je viditelná. Při tlumočení tedy musíme s touto vlastností znakového jazyka zacházet velmi citlivě. Vždy nám musí být jasný cíl otázky. Pokud je cílem zmapování znalostí obsahu termínů, pak předmětné termíny zcela jistě tlumočník vyhláskuje. Pokud je součástí zadání například text a cíle je zpracování úkolů zaměřené například na logickou úvahu, pak není problém termíny obsažené v textu vyjádřit v českém znakovém jazyce explicitně a „viditelně“ jak je mu to vlastní. Jednoznačná rada neexistuje, snad jen doporučení: vždy si včas zjistěte záměr úkolu.

3. Do jaké míry má tlumočník dopustit křížení role tlumočníka a pedagogického pracovníka?

V současné době, kdy si tlumočník ve školním prostředí teprve vytváří zázemí, je žádoucí, aby se role tlumočníka a dalším zaměstnanců školy striktně oddělovaly. Pokud tlumočník působí ve škole na pozici tlumočníka/překladatele, není možné, aby byl zároveň ve stejné škole učitelem. Pokud ze závažných důvodů k tomuto křížení rolí dojde, pak doporučujeme tlumočníkovi, aby důsledně role odděloval alespoň prostřednictvím oblečení a chování (v době tlumočení je v tmavém jednobarevném oblečení a nenapomíná a neusměrňuje žáky školy).

4. Do jaké míry se má tlumočník angažovat v mimoškolních aktivitách školy? (lyžařský výcvikový kurz, turistický kurz, atd.)

Co se týká tlumočení na mimoškolních aktivitách, pak je z mnoha důvodů výhodné, když na nich tlumočí tlumočník školy. Jednou z největších těchto výhod je skutečnost, že žáky zná, rozumí jím a dokáže svůj projev uzpůsobit tak, aby i oni rozuměli jemu. To platí za předpokladu, že tlumočník i v aktivitách mimo školu jedná podle etického kodexu, nemíchá role a dodržuje od studenta profesionální odstup. Zároveň by situace, které student absolvuje mimo školu, neměly žádným způsobem ovlivňovat spolupráci tlumočníka a neslyšícího studenta v prostředí školy, tj. například ve vyučování.

5. Měl by tlumočník vést nějaký zájmový dětský kroužek ve škole, pokud je k tomu žáky nebo i kolegy vyzván?

Tlumočník je osoba, která by měla být schopna vytvořit si na skutečnosti kolem sebe svůj vlastní názor a nenechat se zmítat bezmyšlenkovitě názory lidí kolem sebe. Pokud se sám rozhodne vést kroužek, který bude mít například souvislost se šířením osvěty o pravidlech tlumočení, pak je to velmi vítané. Není však nutné, aby vedl tlumočník kroužky, které s jeho profesí bezprostředně nesouvisí. To by mohlo být pro žáky a studenty zavádějící.

6. Měl by mít tlumočník ve škole pracovní smlouvu jako pedagogický nebo nepedagogický pracovník?

Vždy záleží na konkrétní domluvě mezi vedením školy a samotným tlumočníkem. Smlouvy se nedělí na ty, které jsou pro pedagogický a na druhé straně pro nepedagogický personál. Povinnou součástí smlouvy je náplň práce, která by měla odpovídat náplní tlumočníka. Neměla by tedy zahrnovat například dozory na chodbách, kopírování výukových materiálů, ale naopak koordinaci tlumočníků, spolupráce na zpracování materiálů v českém znakovém jazyce apod.

7. Kolik náhledů a supervizí by měl mít standardní tlumočnický tým mezi sebou měsíčně?

To záleží na délce společné praxe. Mnohem důležitější je, aby supervize a další vzdělávací aktivity týmu, ale i jednotlivých tlumočníků, byly pevnou součástí pracovní náplně tlumočnické praxi ve vzdělávacím zařízení. V ideálním případě by měsíční rozsah vzdělání mohl být v rozsahu cca 10 hodin. Toto vzdělání může zahrnovat (náhledy, supervize, intervize, semináře, specializační kurzy a podobně). Velmi ceněnou kvalitou každého tlumočníka je flexibilita a schopnost sebereflexe. Pokud tedy tlumočník cítí, že jeho kvalita není příliš vysoká, pak by měl sám počet hodin svého pravidelného vzdělávání sám úměrně navýšit.

8. Je morální, aby si tlumočník na plný úvazek hledal pracovní závazky i mimo školu?

Není nic špatného na tom, když tlumočník ve svých volných chvílích působí ve své oblasti jako tlumočník i pro jiné objednavatele. Vždy by však mělo být zřejmé, že má jasnou prioritu kmenový zaměstnavatel. Nikdy by neměly doprovodné tlumočnické aktivity ohrožovat kvalitu tlumočení pro svého hlavního zaměstnavatele. Vzdělávání je součástí profese tlumočníka ve vzdělávání a tak by množství práce za dveřmi školy nemělo negativně ovlivňovat ani intenzitu a kvalitu tohoto vzdělávání. Množství aktivit mimo hlavní proud své činnosti, může mít u různých tlumočníků různý rozsah i podobu. To záleží na schopnosti psychické a fyzické zátěže. Někteří tlumočníci obecně nemají již mnoho kapacity věnovat se jiným aktivitám, aniž by neutrpěla kvalita jejich práce tlumočníka ve škole.

9. Měl by mít tlumočník ve školství povinné vysokoškolské vzdělání nebo alespoň středoškolské s maturitou?

Minimální požadavek na nejvyšší obecné vzdělávání je středoškolské vzdělání s maturitou. Pokud se jedná o tlumočení na vysoké škole, pak je vysokoškolské vzdělání tlumočníka samozřejmě velkou výhodou. Tlumočník by měl mít vždy minimálně stejné obecné vzdělání, jako mají jeho klienti, tj. neslyšící studenti. Zcela jistě kromě formálního vzdělání na obecné úrovni je velmi důležité získané plnohodnotné tlumočnické vzdělání, které je pak pravidelně doplňované a aktualizované ve formě celoživotního vzdělávání.

10. Je žádoucí tlumočnická fluktuace ve školství?

Samozřejmě je pochopitelné, že z mnoha důvodů je velmi přínosné, když ve vzdělávacích institucích dlouhodobě působí dostatečně velký tým tlumočníků, který zajistí poptávky po tlumočení pro všechny studenty a vyučující dané instituce. Ke změnám tlumočníků by mělo jen výjimečně docházet v průběhu školního roku na úrovni jednoho předmětu a jedné skupiny studentů. Na druhé straně je školní prostředí snad více než jakékoliv jiné tlumočnické prostředí velmi dynamické a k obměnám tlumočnického týmu pravidelně dochází. Vždy by měl mít začínající tlumočník k dispozici v počátcích své tlumočnické praxe v dané škole profesně staršího kolegu.

11. Měl by tlumočník ve vzdělávání číst pravidelně dětskou literaturu, sledovat pořady pro děti atd.?

Tlumočník by se měl pravidelně vzdělávat v obou pracovních jazycích a v tlumočnických dovednostech. Součástí takového vzdělání je mimo jiné i rozšiřování slovní zásoby a jazykových rejstříků v obou jazycích - v češtině i v českém znakovém jazyce. Formou takového vzdělávání je i pravidelné čtení dětské literatury, sledování videozáznamů s dětskými figuranty, účast na dětských aktivitách a možnost přímé komunikace s dětskými klienty

12. Jak se tlumočník pro dětského klienta může dozvědět, jaké jmenné znaky dítě obvykle používá pro nejbližší osoby ve svém okolí?

Nejspolehlivější cestou pro zjišťování repertoáru jmenných znaků pro osoby ve svém blízkém okolí, je dostatek příležitostí k přímé komunikaci s dětskými klienty v jejich přirozeném prostředí.

13. Mohu používat prstovou abecedu pro dětského klienta?

Frekvence používání prstové abecedy je přímo úměrné kompetenci v češtině a především také zralosti kognitivního aparátu. Obecně lze říci, že čím je dítě starší, a v našem světě zkušenější a čím má větší jazykové znalosti, tím je větší pravděpodobnost, že bude profitovat z využívaného hláskování při tlumočení.

14. Jak má tlumočník reagovat, když mu dítě začne spontánně vypravovat nějaký příběh a čeká od něj nějakou reakci, jako právě od takové "tety", "strejdy"?

V takové situaci může tlumočník citlivě navést dítě (pohledem, směrováním ruky apod.) tak, aby se dítě na to, co ho zajímá, zeptalo přímo zúčastněného skutečného strejdy nebo tety. Tlumočník by se ani v takových situacích neměl zpronevěřovat svým tlumočnickým pravidlům a etickému kodexu. Vše, co a jak tlumočník udělá v situaci za účasti dětí, působí výchovně. Pokud chceme, aby dítě mělo dobrý základ v informování o tlumočnických službách, pak už od počátku musíme být ke klientům v našem přístupu důslední.

15. Je výhodou, pokud má tlumočník působící ve vzdělávání své vlastní děti?

Není znám žádný výzkum, který by dokládal, že tlumočník, který má své vlastní děti, vykazuje kvalitnější tlumočnickou službu než tlumočníci bezdětní. Dá se však vyvozovat, že by to pozitivní vliv přinejmenším v oblasti jazykové přípravy mít mohlo. Mějte tedy dostatek dětí a buďte lepšími tlumočníky!

Všechny uvedené odpovědi vychází ze současné situace v oblasti tlumočení pro neslyšící. Není je tedy možné vnímat jako obecně platné i v tlumočení jiných jazyků.

Naďa Dingová
Žádné komentáře. Buďte první.

Přidat komentář

European Commission International Federation of Translators Asociace konferenčních tlumočníků v ČR Komora soudních tlumočníků ČR Česká komora tlumočníků znakového jazyka Obec překladatelů Svaz českých knihkupců a nakladatelů Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Filozofická fakulta UMB v Banskej Bystrici Svět knihy Opus arabicum Slovenská spoločnosť prekladateľov odbornej literatúry Pražský Literární Dům iLiteratura STAR Group Paraple Centrum

O JTP

JTP je nezávislá, dobrovolná, profesní organizace profesionálních tlumočníků a překladatelů otevřená všem, kteří chtějí podpořit její činnost. JTP byla založena v roce 1990, aby hájila profesní, pracovně právní a sociální zájmy svých řádných členů, napomáhala jim k dalšímu vzdělávání, propagovala je na trhu práce a informovala je o pracovních příležitostech. JTP dbá na povznesení společenské prestiže profese i kvality překladu a tlumočení. JTP je členem Mezinárodní federace překladatelů FIT.


Více

Kontakt

Senovážné náměstí 23,
Praha 1, 110 00

Tel.: 224 142 312
Tel.: 224 142 517
E-mail: JTP@JTPunion.org


NÁVŠTĚVNÍ DOBA (PRÁZDNINOVÁ):
Od 1. 7. do 3. 9. 2017 včetně funguje sekretariát JTP
pouze ve středu od 13 do 17 hod.
Do 30. 6. a od 4. 9. 2017:
pondělí a středa 13.00 - 17.00 hod.
úterý, čtvrtek a pátek 10.00 - 12.00 hod.
 

Napište nám