Soudní tlumočnice Martina: Tlumočník musí být diskrétní, precizní a odolný vůči stresu

Jak vypadá pracovní den soudního tlumočníka, s jakými očekáváními přichází zákazníci a jak poznat dobrého tlumočníka. O tom si dnes povídáme s Martinou Donzello, soudní tlumočnicí italštiny, která svou praxi provozuje na pražských Vinohradech.

Jak vypadá běžný pracovní den soudní překladatelky a tlumočnice italštiny v Praze?

Každý můj pracovní den je úplně jiný. Můj program bývá velmi různorodý a zahrnuje široké spektrum činností. Vstávám brzy ráno a začínám prací na překladech dokumentů, jako jsou smlouvy, rodné listy, či soudní rozhodnutí. Dopoledne často trávím na soudních jednáních nebo na matrice, kde tlumočím pro italsky hovořící stranu, nebo se setkávám s klienty a odevzdávám překlady. Odpoledne někdy následují další schůzky s klienty, kde tlumočím při notářských zápisech nebo na jiných úřadech anebo se opět vracím k překladům. Jako každý soudní tlumočník také často chodím večer a v noci na policii tlumočit úkony, které nelze předem naplánovat.

To znamená, že doprovázíš klienty u všech významných životních událostí od narození po uzavření sňatku nebo úmrtí. Musí to být někdy náročné. Už se ti někdy stalo, že jsi při tlumočení prožívala radost nebo smutek spolu s klientem?

Ano, moje práce mě často zavádí do situací, které jsou pro klienty velmi emotivní. Tlumočím svatby, rozvody, hádky o děti, lékařské zákroky, sousedské spory, domovní prohlídky, výslechy. Je to práce, která je plná emocí a někdy je opravdu náročné oddělit profesionální stránku od té lidské. Velmi dojemné bývají některé svatby, kdy je z novomanželů cítit upřímné štěstí a radost. Vidět ženicha plakat dojetím je opravdu silný zážitek. Příjemné a milé bývá tlumočení určení otcovství na matrice. S některými páry jsme ho absolvovala postupně už třikrát. Naopak smutné a skličující bývají soudní spory týkající se svěření dětí do péče. Přesto se vždy snažím udržet si profesionální odstup, abych mohla poskytnout co nejlepší služby.

Máš pravdu, řízení o svěření dítěte do péče bývají vypjatá. Strany se hádají, navzájem se obviňují. Řízení je komplikované, je obtížně pochopitelné a rodič cizinec má někdy pocit, že je soudce proti němu zaujatý. Tlumočník přitom pouze tlumočí a není součástí úřednického aparátu, nemá na výsledek řízení žádný vliv. Velice často se přitom stává, že se účastník řízení cizinec na tlumočníka obrací, vysvětluje mu své odpovědi, snaží se ho přesvědčit. Málokdy jsou obě strany spokojené. Jak tyto situace zvládáš?

Situace během řízení o svěření dítěte do péče, ale i jiné, jsou skutečně často velmi náročné a emocionálně vypjaté. V těchto situacích je důležité zachovat profesionalitu a hlavně neutrálnost. Moje role jako tlumočníka je zprostředkovat přesnou a nestrannou komunikaci mezi stranou a soudem a dalšími účastníky řízení. Snažím se vždy být striktně neutrální, nikdy nevyjadřuji svůj osobní názor a nestraním žádnému z účastníků, tlumočím jen to, co bylo řečeno, bez jakýchkoliv úprav nebo dodatků. Klient to však ne vždy chce chápat, a tak mu svou roli vysvětlím. Pokud ode mě žádá další vysvětlení řečeného nebo mi šeptá své argumenty a dojmy, jemně mu připomenu, že moje role je pouze tlumočnická a nemám žádný vliv na rozhodnutí soudu. Dále je velmi důležité vždy zachovat chladnou hlavu a profesionální vystupování, i když se strany hádají, a někdy si třeba i vulgárně nadávají. Tyto zásady mi umožňují efektivně zvládat vypjaté situace a udržet si profesionální odstup.

Vzpomínáš si na nějakou situaci z tvé praxe ráda?

Jedna z mých nejpříjemnějších vzpomínek je na tlumočení při adopčním řízení. Vidět radost v očích rodičů, když konečně mohli přivítat své nové dítě do rodiny, bylo neuvěřitelně dojemné. V takových momentech cítím, že má práce má smysl a že opravdu pomáhám lidem v důležitých životních situacích.

A jaké jsou naopak ty nejtěžší okamžiky?

Určitě nejtěžší okamžiky zažívám při tlumočení rozsudku v trestních řízeních u soudu. Atmosféra bývá velmi napjatá, stojím vedle obžalovaného, cítím jeho nervozitu a následně ode mě uslyší, jak vysoký bude jeho trest, na kolik let ztratí svobodu. Tento okamžik má obrovský dopad na život odsouzeného i jeho rodiny a přátel, a já jsem jako tlumočník je v centru této dramatické situace. I když je tlumočník profesionál, je stále člověk a může cítit empatii k odsouzenému nebo jeho rodině.

Ani výpovědi poškozených nebývají jednoduché…

Ano, to naprosto souhlasím. Bývají to smutné chvíle… Ale i tady vždy platí to, co jsem již říkala, je nutné zachovat neutrálnost, být profesionální, nedat znát své emoce, nikomu nestranit, a jasně a zřetelně přetlumočit jejich výpověď.

Počítala jsi někdy, kolik různých lidí tě osloví za rok?

Je těžké říct přesný počet osob, se kterými si vyměním e-mail nebo telefonuji, protože jich je mnoho, ale každý rok průměrně zpracuji kolem 500 úkonů zahrnujících překlady nebo tlumočení. Je to obrovský objem práce, který vyžaduje spoustu času a energie. Je třeba si uvědomit, že ke každému úkonu se váže další administrativa, kterou klient nevidí. K počítači prakticky sedám skoro každý den, nejnutnější korespondenci a neodkladné překlady vyřizuji i na dovolené.

Jak poznat dobrého tlumočníka nebo překladatele?

Velmi důležitá je určitě jeho jazyková kompetence. Dobrý tlumočník či překladatel musí mít vynikající znalost jak zdrojového, tak cílového jazyka. To znamená, že musí znát nejen gramatiku a slovní zásobu, ale také idiomy, kulturní odlišnosti a odbornou terminologii. Ideální průpravou je vzdělání v oboru a následující dlouholetá intenzivní praxe. V případě komplikovanějších překladů je také vhodné pokusit se získat reference na jeho práci, informovat se o jeho certifikacích, odborných kurzech. Překladatelé a tlumočníci často tyto informace uvádí na svých webových stránkách.

Jaké jsou nejvýraznější rozdíly v komunikačním stylu a vyjadřování emocí mezi Čechy a Italy?

Všichni ví, že Italové jsou obecně velmi expresivní a emotivní ve své komunikaci, často gestikulují a mluví hlasitěji. Češi mluví méně a bývají formálnější. Někdy se mi stává, že tlumočím projev italského mluvčího, který květnatě popisuje jednoduchou věc, každý fakt několikrát opakuje a česká protistrana má pak pocit, že netlumočím kvalitně a že jsem řekla jen část obsahu. I v písemné formě je vždy italský text přibližně o 20% delší. Určité kulturní rozdíly vidím například u opatrovnických soudních řízení. Italský tatínek vždy žádá svěření dítěte do střídavé péče minimálně ve stejném rozsahu jako maminka.

Jak z pracovního hlediska vzpomínáš na období covidu? Itálie byla jednou z nejpostiženějších zemí?

Ano, období covidu bylo z pracovního hlediska velmi náročné, ale zároveň i plné cenných zkušeností. Zajímavé situace jsem zažívala na počátku pandemie, v době, kdy bylo hlavní ohnisko v severní Itálii. U tlumočnických zakázek u státních orgánů se mě klienti báli, díky mé jazykové specializaci, a tudíž předpokládaným častým kontaktům s Italy. I v soukromém životě se mi stalo, že když lidé slyšeli italštinu, odstupovali do bezpečné vzdálenosti. 

Jaké nároky jsou vlastně kladeny na soudního tlumočníka? Co by měl umět? A co by naopak dělat neměl?

Soudní tlumočník musí mít vynikající znalosti nejen jazyků, ale i právního systému obou zemí pro které tlumočí. Musí pracovat svědomitě, být precizní, diskrétní, odolný vůči stresu a schopný rychle se orientovat v různých situacích. Co by rozhodně neměl dělat, je přidávat nebo vynechávat informace, doplňovat své vlastní interpretace nebo názory do překladu. Musí být vždy profesionál, být nestranný, zachovat mlčenlivost, nikomu nesdělovat informace, které se při své práci dozví. Také by měl brát ohled na své limity. Pokud nemá kapacitu na provedení určitého překladu nebo se cítí podjatý, měl by to přiznat a odmítnout zakázku.

Jak dlouho máš licenci soudního tlumočníka a jak náročné bylo ji získat?

Licenci soudního tlumočníka mám téměř patnáct let. Získání této licence nebylo jednoduché – musela jsem prokázat nejen hluboké jazykové dovednosti, ale také složit zkoušku ze znalosti některých oblastí práva a v roce 2022 také vstupní zkoušku tlumočníka v rámci licenčního řízení dle nového zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Jak si tě klient najde? V jakých životních situacích si tě vyhledávají klienti nejčastěji?

Většina soukromých klientů za mnou přichází na doporučení, přes advokátní kanceláře nebo prostřednictvím mého webu. Nejčastěji mě vyhledávají v situacích, kdy potřebují překlady smluv, matričních dokladů nebo diplomů a dalších úředních dokumentů. Tlumočení nejčastěji žádají pro různé právní úkony u notáře, svatby, zkoušky a v rámci nejrůznějších životních situací. Orgány veřejné moci jako soudy, policie, státní zastupitelství apod. si mě samozřejmě vyhledávají v oficiálním seznamu soudních tlumočníků a překladatelů na webu a požadují standardní ústní nebo písemné úkony související s jejich prací.

Na co by se měl klient cizinec připravit, než tě osloví s požadavkem na překlad úředních listin? Jak dlouho celý proces trvá?

Délka celého procesu překlad závisí na mnoha faktorech, zejména na délce textu, který je potřeba přeložit, složitosti textu a také zda klientovi stačí pouze má doložka nebo potřebuje podpis ověřený notářem a samozřejmě na mé aktuální pracovní vytíženosti. Při prvním kontaktu s klientem domluvím cenu a termín dodání. Nechávám si určitou časovou rezervu pro nepředvídatelné okolnosti. Překlad pak vždy dodám v domluvený termín. Někdy i dříve. Za celou praxi se mi ještě nikdy nestalo, že bych slíbený termín nedodržela.

Co máš na své práci ráda? A které tlumočnické úkony tě baví nejvíc?

Na své práci mám ráda především, že je různorodá, každý den jiná a dává možnost být spojnicí mezi dvěma odlišnými jazyky, kulturami a právními prostředími. Umožňuje mi poznávat stále nové lidi a situace. Baví mě, že mohu pomáhat lidem porozumět si navzájem a tím usnadňovat komunikaci. Ráda tlumočím především nekonfliktní situace, ale zajímavá jsou také soudní řízení, kde je potřeba rychle reagovat a přesně přenášet informace, a také jiná důležitá jednání, kde mohu využít své hluboké znalosti jazyka.

Dnešní doba přináší velké změny a nevyhnou se jim ani tlumočníci a překladatelé. Jak se stavíš k technologiím, a jakou vidíš budoucnost naší profese?

Vnímám dnešní dobu plnou změn jako výzvu a příležitost k růstu. Technologie mě fascinují a snažím se být otevřená všem novým možnostem, které nám přinášejí. Neustále se vzdělávám, chodím na specializované kurzy, a sleduji nejnovější trendy a nástroje, které mohou mou práci usnadnit a zkvalitnit. Soudní překlady v elektronické formě (tzv. e-úkony) jsem začala poskytovat hned, jak to nový zákon umožnil.

Věřím, že budoucnost naší profese bude úzce spjata s technologickými inovacemi, které nám umožní efektivněji pracovat. Současně stále věřím, že lidský faktor je nenahraditelný, zejména v právních a citlivých situacích. Vidím budoucnost v kombinaci lidských a technologických dovedností, kde technologie usnadní práci, ale klíčovou roli bude stále hrát člověk a jeho schopnost empatie.