Vliv strojového překladu a AI na audiovizuální překlad
Ve středu 20. února 2025 proběhla online diskuze věnovaná vlivu strojového překladu a umělé inteligence na audiovizuální překlad. Zúčastnila se jí řada zkušených překladatelů, ale i zástupkyně světového lídra v oblasti překladatelských technologií.
Z diskuze vyplynulo, že zatímco strojový překlad se již v určité míře v audiovizuálním překladu využívá, nasazení pokročilé AI je teprve v plenkách. Současný strojový překlad má stále významné nedostatky: nedokáže správně pracovat s kontextem a nuancemi jazyka, selhává při dělení titulků na logické celky a není schopen udržet konzistentní styl napříč překladem. Výsledkem je, že texty generované strojovým překladem často vyžadují kompletní přepracování, a technologie tedy v tomto případě překladatelům práci příliš neulehčuje.
Znepokojivým trendem posledních měsíců je, že některé agentury využívají strojový překlad jako důvod ke snižování sazeb. V oboru se objevují extrémně nízké nabídky, například pouhých 1,5–2 USD za minutu posteditace strojového překladu. Účastníci se dále shodli, že v posledních letech významně klesá objem práce. Velké platformy jako Disney+, SkyShowtime nebo Max (dříve HBO Max) po svém příchodu na český trh ve velkém nabíraly mnohdy i méně kvalifikovanou sílu, aby co nejrychleji naplnily své archivy, a nyní už se překládá převážně jen nově přibývající obsah, a práce tedy ubývá.
Co se týče budoucího vývoje, jen velmi těžko se odhaduje, jakým směrem se bude ubírat. Vývoj pokročilých překladových systémů však bude velmi nákladný a pravděpodobně si je budou moci dovolit pouze velké firmy, které si vytvoří vlastní specializované modely. Pokud se diváci navíc spokojí s nižším standardem, hrozí riziko celkového snížení kvality překladů.
Účastníci diskuze kladli důraz na potřebu silnějších profesních organizací, sdílení zkušeností a vzdělávání. Umělá inteligence by podle nich měla sloužit především jako pomocný nástroj pro ulehčení práce překladatele, například při rešerších či vyhledávání synonym. AI by dále mohla například detekovat mluvčí na scéně, rozpoznávat kontext z obrazu či vytvářet šablony s podrobnými anotacemi.
Závěrem zaznělo, že budoucnost audiovizuálního překladu závisí především na tom, jak se překladatelé dokážou na nové technologie adaptovat, jak budou schopni vzájemně komunikovat a informovat o trendech v oboru nově příchozí překladatele. Stěžejní bude i udržení kvality překladu a ochrana jazykové rozmanitosti před rizikem postupné homogenizace, ke které může vlivem využití strojového překladu a AI docházet. V tomto ohledu je nezbytné komunikovat s klienty a vysvětlovat jim, že kvalita překladu je pro úspěch lokalizovaného obsahu zcela zásadní.
Diskuze ukázala, že ačkoliv technologický vývoj přináší spoustu rizik, při správném uchopení by mohla být AI užitečným pomocníkem překladatelů, nikoli jejich náhradou. Záleží ovšem na tom, jakou cestou se největší hráči na trhu rozhodnou vydat.
